Dostihy
Nejrychlejší
a pro diváky nejspíš nejzajímavější druh závodů jsou dostihy. Je to
vlastně závod koní v trysku na určité vzdálenosti.
Na rovinném dostihu
se pouze běží po travnaté ploše různých délek. Většina dostihů na světě
probíhá nyní podle britského vzoru. Nejoblíbenější a nejkvalitnější
dostihy se běhají v Británii a Irsku, ve Francii a v Itálii. Dostihy
jsou také velmi oblíbené v Austrálii a na Novém Zélandě, ale největší
vliv má multimilionářský dostihový průmysl ve Spojených státech. V ČR
funguje od roku 1906 závodiště ve Velké Chuchli, v Karlových Varech a v
Pardubicích (steeplechase) - to jsou tři nejstarší.
Překážkový dostih (steeplechase) - Tyto těžké dostihy přes přírodní překážky
jsou ve světě málo oblíbené. Největší steeplechase v Evropě je naše
Velká Pardubická, podobná trochu cross country a zahraničními jezdci
obávaná pro příliš těžké a nebezpečné překážky. Koně vlastně musí
dosáhnout nejen velmi vysoké rychlosti, ale také si nesmí ublížit na
žádné překážce a nestratit tak rychlost a pozici. Na těchto závodech se
spousta koní zraní a pak musejí být utraceni nebo použity na chov.
Sedla a úbory pro dostihy -
Sedlo
pro rovinný dostih je malé, má daleko dopředu vysunuté bočnice bez
kolenních opěr a velmi dlouhé posedlí. Pod sedlo se dává kožená dečka s
kapsami pro olověná závaží. Tyto sedla váží od 300 g - 1.5 kg.
Sedlo pro překážkový dostih je pevnější konstrukce, má větší bočnice a je opatřené koleními opěrami. Váží 2.4 kg - 4 kg.
Úbor
pro jezdce se skládá z vysokých dostihových bot, dostihového barevného
dresu, který je určen podle registrované kombinace majitele koně,
bílých kalhot, jezdecké čapky a dostihového bičíku, tzv. hecpajč.
Zvláštní druh dostihů je tzv. klusácký dostih. Závodí se vlastně stejným způsobem,
akorát tento dostih se běží v klusu. Na to se speciálně chovají a cvičí
klusácká plemena, která mají vrozený tento chod např. Francouzský
klusák.
Jezdec nesedí na koni jako při normálním dostihu, ale sedí na malém vozíku (tzv.sulka)
těsně za koněm sedem rozkročmo, má tedy koňský zadek těsně před
rozkročenýma nohama. Kvůli tomu je lepší koňský ocas zastřihávat či
splétávat, protože může jezdci vadit v rozhledu, který i tak není nijak
velký. Jak by to asi vypadalo, kdyby klusal kůň a jezdcovy by jeho ocas
plápolal přímo do obličeje :-))). I když ne vždy se koňský ocas
upravuje. Je vždy na jezdci, jestli chce koni ocas upravit.
I klusácký dostih má dva základní druhy závodů: handicapy, při těch se neupravuje hmotnost závodníka, a klasické, kde rozhoduje stáří koně.
Závody
se běží na oválné dráze s písčitým oválcovaným povrchem. Úbor pro
jezdce je vlastně stejný jako v klasickém dostihu, jen jezdec nemá
bičík, protože koně drží oběma rukama.
Pár odkazů týkající se dostihového sportu: